İBB pozdravil první měsíc nového roku čtyřmi díly. Dílo, v němž byli hrdinové ti, kteří se museli usadit v Turecku, aniž by uměli turecky, nebo v Řecku, aniž by uměli řecky, se setkalo se čtenáři. V díle nazvaném Bílý orel Polonezköy začíná založením vesnice a příběhem polského prince, který je v exilu. Istanbul in Street Arts zkoumá Istanbul se zaměřením na zvuk, barvy a pohyb. Nabízí čtenáři vizuální pastvu. Ve svém díle Istanbul Passing Through It zprostředkovává pokrok, který Istanbul zažil v dopravě, pomocí příběhů, které byly až dosud ve filmech a písních.
İBB pokračuje v přípravě akademických prací o Istanbulu se svými silnými zaměstnanci a odborníky ve svých oborech. Ke 100. výročí výměny obyvatelstva mezi Tureckem a Řeckem, jak známo, bylo se čtenáři shromážděno cenné dílo. Kniha Bílý orel Polonezköy v Istanbulu, napsaná s poetickým výrazem, přináší čtenářům i překvapivé informace o tom, koho v historii hostila. Na pultech se umístila kniha Istanbul in the Street Arts, která zkoumá pouliční umění Istanbulu se zaměřením na zvuk, barvy a pohyb, a díla Istanbulu s vášnivou výplní.
VÝMĚNA KE 100. VÝROČÍ
Kniha Exchange in its 100th Anniversary, která se zabývá směnou v její vědecké i lidské dimenzi, popisuje vysídlení téměř jednoho a půl milionu lidí s „Výměnnou dohodou“, kterou obě země podepsaly 30. ledna 1923, právě před smlouvou z Lausanne. Koncept, který popisuje nejrozmanitější migrační proces v Anatolii, která byla svědkem stovek migračních příběhů, se nazývá Turecká burza. Na řecké straně byla po všech stránkách napsána turecko-řecká burza obyvatelstva, známá jako „Antalagi“. Dílo, kde se setkáte se vzpomínkami vyměněných lidí, kteří museli do své nové vlasti přijet v nezdravých podmínkách, většinou loděmi a vlaky, a příběhy svých příbuzných, které ztratili na cestách, napsal silný štáb Vydavatelství IMM.
BÍLÝ OREL POLONEZKOY
Polonezköy, jedna ze čtvrtí čtvrti Beykoz, která se nachází na anatolské straně severu Istanbulu, je jedním z míst, která neztrácejí svou přírodní krásu. Obec byla založena v roce 1842 na příkaz exilového polského knížete Adama Czartoryského a se svolením Osmanské říše je od té doby známá jako symbol přátelství mezi Polskem a Tureckem. Tradice pokračuje Festivalem třešní Polonezköy, který se koná v létě a kterého se účastní soubory lidových tanců z Polska. Kniha Bílý orel Polonezköy v Istanbulu, která shlíží na čtvrť, kde jsou ubytovací zařízení a pěší zóny, od minulosti až po současnost, zaujala své místo na pultech s poetickým výrazem Akgün Akova.
ISTANBUL V STREET ARTS
Práce; Popisuje Istanbul ze všech stran, přehlídku „lidí z ulice“, jejichž počty, odrůdy, barvy a někdy i podivné výkony přibývají. V ulicích starého Istanbulu organzy, hudebníci, mobilní umělci, loutkáři, medvědi, zpěváci, kteří chodí ve svých kostýmech, které se staly jejich poznávacími znameními; Dílo, které vypráví o divadelních hercích, kteří zvyšují hlas hrami na náměstích, před továrnami a ve stávkových oblastech, vydalo nakladatelství İBB Publications pod konzultací Gökhana Akçury.
PO CELÉM ISTANBULU
Byl napsán příběh minibusů, jejichž první ukázky byly k vidění na konci 1920. let a jejich zlatého věku mezi 1950. a 1980. léty. Zatímco čas od času zprostředkovává pokrok Istanbulu v dopravě z různých úhlů pohledu, práce také představuje nostalgické vyprávění o tom, jak jsou taxíky a minibusy námětem filmů a písní. Od písně "Come on Nebahat Abla" až po nadupané příběhy ve filmech se na pultech prosadilo dílo nahlížené z mnoha úhlů.
Buďte první kdo napíše komentář