Ministerstvo zemědělství a lesnictví připravilo akční plán na minimalizaci dopadů klimatických změn, které se dotýkají všech oblastí života, na rostlinné druhy, které jsou zdrojem potravy pro živé organismy, a hmyz, který je pojistkou biodiverzity. „Národní strategie a akční plán ochrany opylovačů (UTSEP)“ si klade za cíl identifikovat, chránit a zajistit kontinuitu druhů opylovačů hmyzu, které jsou životně důležité pro potraviny, zemědělství a hospodářská zvířata.
Opylování, které zajišťuje přemnožení kvetoucích rostlin, které hrají klíčovou roli v pokračování suchozemského života, provádějí opylovači. Ačkoli je mnoho žijících druhů považováno za opylovače, hmyz, včely mezi hmyzem a včely medonosné mezi včelami jsou známé jako nejlepší opylovači na světě. Vedle včely medonosné jsou nejznámějšími divokými opylovači čmeláci, samotářské včely, kvítka, motýli, můry a někteří brouci.
Ze 115 široce vyráběných a konzumovaných potravinářských produktů (ovoce, zelenina, ořechy, koření, olejnatá semena, káva, čaj, kakao atd.) je 87 závislých na opylovačích. V této souvislosti se příspěvek opylovačů pro světovou ekonomiku odhaduje na 235–577 miliard dolarů.
Má se za to, že pokles počtu opylujícího hmyzu ve světě v důsledku vlivu klimatických změn v posledních letech negativně ovlivní tyto produkty, které jsou důležitým zdrojem potravy pro lidstvo.
V této souvislosti provádí ministerstvo zemědělství a lesnictví studie zaměřené na poznání a ochranu druhů opylovačů ve fauně Turecka, která každoročně zvyšuje svou zemědělskou produkci a má bohatou biologickou rozmanitost.
V rámci těchto studií byla realizována koordinace „Projektu ochrany diverzity opylovačů proti rostoucí změně klimatu“, podporovaného Mezinárodní klimatickou iniciativou (IKI) v rámci německého spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti. pod koordinací International Drylands Agricultural Research Center (ICARDA) v zemi provádělo Zemědělství a lesnictví, provádí jej Ústřední výzkumný ústav deratizace při Generálním ředitelství zemědělského výzkumu a politik (TAGEM) hl. ministerstvo lesnictví.
Jedním z konečných cílů projektu je, aby partnerské země projektu připravily a realizovaly vlastní Národní strategii a akční plán ochrany opylovačů (UTSEP).
Ministerstvo plánuje v krátké době zveřejnit a implementovat tureckou „Národní strategii a akční plán ochrany opylovačů“ (UTSEP), která byla připravena po řadě jednání a studií na základě stanovisek příslušných stran.
Očekává se, že vstup UTSEP v platnost přispěje k dosažení 4 národních cílů Národního akčního plánu pro biologickou diverzitu (UBEP) plněním příslušných článků Národní strategie a Akčního plánu pro biologickou diverzitu. Dotyčný akční plán rovněž podporuje články 11. plánu rozvoje (2019–2023) týkající se biologické rozmanitosti a genetických zdrojů.
DRUHY POLLINTERŮ BUDOU CHRÁNĚNY
„Jedním z hlavních cílů Národní strategie a akčního plánu ochrany opylovačů (UTSEP) je chránit turecké druhy opylovačů a zajistit jak rostliny, které slouží jako zdroje potravy, tak jejich biologickou rozmanitost.
S akčním plánem bude připraven inventář diverzity opylovačů a budou stanoveny limity rozšíření za účelem identifikace a sledování změn v druhové a genetické diverzitě, zejména v důsledku změny klimatu. Sledováním ukazatelů biodiverzity opylovačů se bude pracovat na zahrnutí ekosystémů důležitých pro opylovače v chráněných územích.
Budou identifikovány a chráněny druhy opylovačů s potenciálem pro potravu, zemědělství a hospodářská zvířata, aby se zabránilo nebo minimalizovalo tlak a hrozby na diverzitu opylovačů.
Budou prováděny výzkumné a vývojové aktivity pro aktivnější využívání umělých hnízd v zemědělství druhů, o nichž je známo, že mají pozitivní vliv na zemědělství.
Na národní úrovni se zvýší znalosti a povědomí o opylovačích, rozšíří se příklady pojmů opylování a opylovači v učebních osnovách od předškolního až po střední vzdělávání, budou organizovány akce a školicí programy pro zemědělce.
