Ministr dopravy a infrastruktury Adil Karismailoğlu se v rámci programu iftar setkal s dopravními reportéry a odpovídal na otázky týkající se programu. Karaismailoğlu vyjádřil, že „Vize dopravy 2053“, která byla připravena v rámci hlavního plánu dopravy a logistiky, je pro státní správu důležitá, a řekl, že problémy, se kterými se dnes setkáváme, by měly být dobře analyzovány a že problémy, které se objeví v příští roky by měly být připraveny již dnes a podle toho by měly být vytvořeny plány. Karaismailoğlu poukázal na to, že potenciál země by měl být dobře vyhodnocen se společnou myslí ve světle dnešní analýzy potřeb, rozvojových procesů, vývoje ve výrobě a zaměstnanosti a rozvojových plánů, a vysvětlil, že roky by měly být plánovány s touto vizí.
Ministr dopravy Karaismailoğlu zdůraznil, že nepostradatelné jsou hlavní plány, které dále aktivují a pomohou velkým investicím uskutečněným v posledních 20 letech a pomohou zemi připravit se na problémy, které se mohou v nadcházejících letech vyskytnout: „Pokud země nemáte hlavní plány, vaše práce nebude k ničemu. Je potřeba je dobře naplánovat, vzájemně integrovat a zajistit koordinaci. "Za posledních 20 let jsme investovali 170 miliard dolarů," řekl. Při poskytování informací o provedených investicích Karaismailoğlu uvedl, že se připravují plány proti událostem, kterým bude země čelit do roku 2053. Karaismailoğlu poznamenal, že investice ve výši 2053 miliard dolarů bude provedena do roku 198 a že vstoupilo období investic zaměřených na železnice a komunikaci.
NA PLÁŽÍCH UKRAJINY V ČERNÉM MOŘI ČEKÁME 22 LODĚ
Ministr dopravy a infrastruktury Karaismailoğlu připomněl, že turecké lodě naložené slunečnicovým olejem čekající v Azovském moři a Kerčském průlivu, které jsou pod kontrolou Ruska, se vrátily před týdny:
„V současné době máme 22 lodí, které čekají zejména na černomořském pobřeží Ukrajiny. Většina z nich je v tureckém vlastnictví. turečtina bayraklı jsou v něm nějaké. Dokonce jsme to dnes konzultovali s velvyslancem Ukrajiny. Potřebujeme odtamtud dostat ty lodě. Původně tam bylo přes 200 členů posádky, některé z nich jsme evakuovali. Nyní je zde 90 členů posádky, ale nepožádali o evakuaci, nechtějí opustit loď. Na lodích je spousta obilí, slunečnicového oleje, železa. Téměř 50 dní. Majitelé lodí jsou také znepokojeni a čekají na dobré zprávy. Jsme také ve střehu. Jsme v neustálém kontaktu s námořníky pracujícími z našeho pátracího a záchranného centra. Naše jednání s Ruskem i Ukrajinou pokračují. Kromě Turecka jsou zde lodě z jiných zemí. V regionu je asi 100 lodí. Ty je třeba co nejdříve zachránit, ale válka musí skončit. Kromě toho jsou v přístavu náklad čekající na export, zejména na ukrajinské straně. Na druhou stranu v našich přístavech čekají náklady na cestu na Ukrajinu. Válečné prostředí obrátí všechno vzhůru nohama.“
MOBILITA V RUSKÝCH PŘÍSTAVECH ZAČALI SPOLEČNĚ
Karaismailoğlu uvedl, že v ruských přístavech začala malá aktivita a na ukrajinské straně tento pohyb neviděli a že obchod v Černém moři byl také ovlivněn válkou a na rozdíl od prvních dnů tam byla určitá aktivita. Karaismailoğlu uvedl, že v ruských přístavech operují lodě tureckého vlastnictví, zejména v oblasti Ro-Ro, a že panuje neklid kvůli válečnému prostředí.
Ministr dopravy a infrastruktury Karaismailoğlu poukázal na to, že válkou byl těžce zasažen i letecký průmysl, uvedl, že s Ukrajinou neexistuje žádná letecká doprava kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru. Karaismailoğlu uvedl, že válečné prostředí znepokojilo dopravní sektor, jako všechny sektory, a přál si, aby válka skončila co nejdříve.
PRŮBĚŽNĚ SE SETKÁVÁME S GRUZIÍ
Karaismailoğlu vyjádřil, že není možné přepravovat náklad přepravovaný po moři po zemi, řekl: „Velká loď přepravuje náklad téměř 5 tisíc kamionů. Proto se komerční aktivita, která nebyla v moři, projevila i na pevnině. Když byla poptávka vysoká, začala akumulace. Jsme v neustálém kontaktu s gruzínskou stranou, do Gruzie jedou i naši přátelé, snažíme se s nimi setkat a zrychlit dopravu,“ řekl. Karaismailoğlu zdůraznil, že u hraničních bran je kvůli nárůstu vývozu hustota, další zátěž byla způsobena přerušením námořního obchodu a že je následovaly všechny, Karaismailoğlu poznamenal, že na ně čekalo přes tisíc kamionů. Karaismailoğlu poukázal na to, že obě strany mluví o minách v Černém moři jinak, řekl: „Není možné, aby se doly dostaly do Istanbulu v tak krátké době. Zvláštní se nám zdá i uvolňování min na Ukrajině. Proto minolovky neustále kolují. To také vyvolává obavy. Tyto strany se zdají být rizikové oblasti. To je faktor, který tam ovlivňuje obchod. Kvůli válečnému prostředí panují určité nejistoty. S koncem války tyto v krátké době zmizí,“ řekl.
MŮSTEK YAVUZ SULTAN SELİM MOST DORUČEN VLÁDĚ V ROCE 2026
Ministr dopravy a infrastruktury Adil Karaismailoğlu se dotkl projektů prováděných modelem Build-Operate-State (BOT) a řekl, že tyto metody a metody spolupráce veřejného a soukromého sektoru budou nadále používat při pracích odpovídajících proveditelnosti a že jsou pozadu. projekty, které dělají. Karaismailoğlu, který uvedl, že když provedli analýzu přínosů a nákladů projektů, viděli, že byly přínosné ve všech aspektech, vysvětlil, že očekávané návratnosti v proveditelnosti projektů nelze dosáhnout kvůli poklesu mobility kvůli epidemii Kovid-19, která zasáhla svět. Karaismailoğlu informoval, že tok příjmů se bude od letošního roku nadále zvyšovat a že tyto projekty začnou poskytovat státu přímý tok příjmů po roce 2023, že přímý tok příjmů zajistí v roce 2030 a že v roce 2040 budou projekty bude zcela bez provozovatele, ministerstva dopravy a infrastruktury.Řekl, že se to promění v projekty, které řídí. Karaismailoğlu zdůraznil, že BOT jsou dočasné podniky, uvedl, že most Yavuz Sultan Selim bude státu dodán v roce 2026. Karaismailoğlu poznamenal, že v projektech BOT dojde k důležitému vývoji, řekl: „Zejména připravujeme výběrové řízení na dálnici Antalya-Alanya. Výběrové řízení provedeme jako BOT v letních měsících. Připravujeme také výběrové řízení na projekt dálnice Ankara-Kırıkkale-Delice. Model BOT budeme nadále používat v projektech s proveditelností.“
MÁME CÍL, JAKO JE ODSTRAŇOVÁNÍ VLAKŮ ZA HODINU
Karaismailoğlu, který informoval, že linku Ankara-Sivas YHT uvedou do provozu do konce letošního roku, uvedl, že pokračují i práce na lince Ankara-İzmir YHT Line. Karaismrak poznamenal, že problémy s výběrovým řízením na uvedené trati byly vyřešeny a práce rychle pokračují, řekl: „Máme cíl otevřít linku Ankara-İzmir YHT do konce roku 2024. Cestovní doba na trase Ankara-Istanbul, která s YHT trvá 4 hodiny, se po dokončení tunelů v Bileciku zkrátí o 45 minut. Po otevření těchto tunelů koncem příštího roku se doba zkrátí na přibližně 3 hodiny a 15 minut. Kromě toho navyšujeme i letové hodiny dle potřeby. "Máme za cíl odstranit vlaky každou hodinu," řekl.
Karaismailoğlu, Kapıkule-Çerkezköy-Halkalı S vyjádřením, že práce pokračují na evropské lince, na jedné straně pokračují jednání s Bulharskem, Srbskem a Maďarskem o navýšení kapacity, na druhé straně je cílem navýšení linky Ro-Ro z Izmiru do Itálie a Španělsko na moři az Karasu do přístavů Constanta, Varna, Rusko oznámilo, že mají související projekty.
ZKUŠEBNÍ PROCESY VNITROSTÁTNÍCH A VNITROSTÁTNÍCH VLAKŮ POKRAČUJÍ
Karaismailoğlu s informací, že testovací procesy vnitrostátního a vnitrostátního vlaku pokračují, uvedl, že test byl proveden do zhruba 6 tisíc kilometrů a certifikační procesy pokračují. Karaismailoğlu řekl: „Náš vnitrostátní a vnitrostátní vlak začne vozit cestující v odhadovaných letních měsících a bude mít rychlost 160 kilometrů za hodinu. Na jedné straně pokračují projekční práce vlaku, který může dosáhnout rychlosti 225 kilometrů za hodinu. Nyní, když rozšiřujeme naši železniční trať, děláme také velmi důležitou práci na straně železničních vozidel a zařízení. Jako země, která vyrábí vlastní rychlovlak, realizujeme naše projekty na provozování vlastních vlaků na naší železniční trati, která dosáhne 28 tisíc kilometrů.
VÝZNAM CENTRÁLNÍHO KOROIDU JE MNOHEM TĚŠÍ
Karaismailoğlu zdůraznil, že s výstavbou železniční trati Baku-Tbilisi-Kars a Marmaray vytvořili nepřerušovaný tok z Pekingu do Londýna, čímž vytvořili alternativu k Severnímu koridoru, Karaismailoğlu uvedl, že mají velmi důležité práce na rozvoji této trati. Karaismailoğlu řekl, že kromě období rusko-ukrajinské války se odtud ročně organizuje 5 tisíc blokových vlaků a pracují na získání 30procentního podílu. Karaismailoğlu, který poukázal na to, že význam středního koridoru se více ukázal s válečným obdobím, vysvětlil, že tam chybí infrastruktura, ale snaží se využít stávající trať na plný výkon.
Ministr dopravy Karaismailoğlu uvedl, že existují nové výběrové řízení, které ztrojnásobí kapacitu na trati Divriği-Kars-Ahılkelek, že existují také studie pro samostatný koridor přes Nahçıvan.
PRVNÍ ZKUŠEBNÍ LET NA LETIŠTI RİZE-ARTVİN VYVOLAL V REGIONU VZRUŠENÍ
Ministr Karaismailoğlu uvedl, že letiště Rize-Artvin je jedním z projektů, kterému přikládají velký význam, a řekl: „Práce byly obnoveny, pokud jde o nástavbu, nyní se provádějí jemné práce a silniční spojení. Doufejme, že po odstranění nedostatků pokračujeme v přípravách na otevření letiště Rize-Artvin koncem května. "První zkušební let byl uskutečněn dnes, vyvolal v regionu rozruch," řekl.
VÝZNAM KANÁLU ISTANBUL JEŠTĚ VĚTŠÍ
Karaismailoğlu vyjádřil, že Kanal Istanbul byl navržen jako zcela alternativní vodní cesta, řekl: „V projektu jsme zahájili naše dopravní trasy, začala naše práce na dálnicích a železnicích. Po předložení alternativ pro přepravní potřeby zahájíme proces výkopu. Kanal Istanbul je dlouhodobý projekt s vysokými náklady. Nadále pracujeme na finančních modelech, zejména proto, abychom projekt realizovali bez zatížení obecného rozpočtu. Doufejme, že tam dojde k vážnému vývoji,“ řekl.
Karaismailoğlu připomněl, že na pořad jednání byla důležitost úmluvy z Montreuxské úžiny v rusko-ukrajinské válce, a objevila se kritika, že Kanal Istanbul otevřel tuto smlouvu k diskusi, učinil následující hodnocení:
„Myslím, že význam Kanal Istanbul ještě vzrostl. Ti, kdo kritizují produkci Kanal Istanbul, se pouze snaží tento obchod pomlouvat tím, že z něj dělají politiku realitních a nájemních drbů. Hovoříme zde však o globálním logistickém hnutí. Protože se jedná o alternativní vodní cestu, je to projekt, který by měl být. Zobrazovat je jako pouhý projekt pronajaté nemovitosti, který má být použit jako nástroj pro politiku drbů, proto ukazuje jejich jednoduchost. Velké, mocné Turecko musí udělat tyto velké mega projekty. Ten, který v dopravních projektech přejde pod Kanal Istanbul Halkalı-Zahájili jsme železniční projekt Ispartakule, most Sazlıdere a projekt dálnice Başakşehir-Bahçeşehir-Hadımköy byly zahájeny jejich navržením podle Kanal İstanbul a práce pokračují. Montreux nemá nic společného s Kanal Istanbul. Protože tato smlouva je dohodou zahrnující Bospor, Marmarské moře a Dardanely. Ti, kteří projdou Kanal Istanbul, využijí Marmarské moře i Dardanely. Takže tady není nic proti Montreux."
Karaismailoğlu vyjádřil, že v plánovaných nákladech na Kanal Istanbul nedochází k žádné změně, uvedl, že v Turecku existují společnosti, které jsou dostatečně velké, aby tuto práci zvládly, a že mezi předními světovými společnostmi v infrastruktuře již probíhá závod o realizaci tohoto projektu. .
V LÉTĚ ZAČÍNÁME OTVÍRAT PODCHODY V ISTANBULU
Karaismailoğlu zdůraznil, že začnou otevírat metro zejména v Istanbulu od letních měsíců, a řekl: „Začneme první trasou metra Kağıthane-Airport, pak Kadıköy-Prodloužíme spojení Kartal-Pendik do Sabiha Gökçen. Kromě toho jsme chtěli do srpna dokončit 6,5 km dlouhou trasu metra do Çam a Sakura City Hospital. Co nejdříve je potřeba dokončit i stokilometrovou trasu metra, kterou má v gesci magistrát. Protože jde o projekty, které se plánují společně a vzájemně se doplňují. Proto tuto stranu povzbuzujeme, aby tyto projekty byly dokončeny co nejdříve a mohly společně sloužit Istanbulu. Momentálně je nevidíme, ale snad se v příštích letech ještě trochu zrychlí,“ řekl.
Buďte první kdo napíše komentář