V Ankaře se sešla 20. národní rada pro vzdělávání se všemi zúčastněnými stranami. Zahajovací ceremoniál rady se konal v prezidentském komplexu za účasti prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. 20. národní rada pro vzdělávání se sešla v Ankaře, aby otevřela nové obzory v závislosti na vývoji ve světě a v Turecku a přijala doporučení pro turecký národní vzdělávací systém.
Slavnostní zahájení 7. Národní rady pro vzdělávání, které se konalo po 20leté přestávce, se konalo v prezidentském komplexu za účasti prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.
Ministr národního školství Mahmut Özer vyjádřil svou vděčnost prezidentu Recepu Tayyipu Erdoğanovi za účast na zahájení tím, že převzal záštitu nad 20. Národní radou pro vzdělávání, uvedl, že vývoj ve světě si vyžádal zhodnocení současných podmínek vzdělávacích systémů.
Ministr Özer vyjádřil, že se rozhodli uspořádat dvacátou Národní radu pro vzdělávání, aby řídili vzdělávací politiku, a řekl:
„Vzdělávací systém je úspěšný, funkční a demokratický do té míry, do jaké odpovídá společenským potřebám a nárokům. Pokud jsou společenské požadavky ignorovány nebo v horším případě potlačovány, můžeme hovořit pouze o represivním vzdělávacím systému. Bohužel se naše země v minulosti často potýkala s těmito tísnivými vzdělávacími nařízeními. Základ mnoha problémů, které se dnes snažíme v našem vzdělávacím systému překonat, spočívá v represivní vzdělávací politice, která má daleko k sociálním požadavkům minulosti. Zejména koncem 1990. let jsme byli svědky nejtvrdších a nejutlačovanějších výchovných zásahů v historii republiky. Tyto politiky, které jsou daleko od cíle rozvoje jednotlivců a společnosti a snaží se utvářet společnost vylučováním našich národních a morálních hodnot, způsobily, že náš vzdělávací systém spíše ustrnul, než aby jej posouval kupředu, a způsobily chronické problémy. .
Özer poznamenal, že největším bojem v oblasti vzdělávání za posledních 20 let bylo posunout Turecko kupředu překonáním těchto chronických problémů.
S odkazem na zákon o vzdělávání známý jako 4+4+4 Özer řekl:
„Díky školskému zákonu známému jako 2012+4+4, který byl uzákoněn v roce 4, byly v souladu se společenskou poptávkou znovu otevřeny střední školy imáma Hatipa, zavedeny volitelné kurzy náboženské výchovy a více našich dětí dostalo příležitost prospěch ze vzdělání, jehož povinná školní docházka se prodlouží z 8 na 12 let. V této souvislosti, zatímco míra školní docházky na středním vzdělávání byla v roce 2000 44 procent, k dnešnímu dni dosáhla 88 procent. Stručně řečeno, náš vzdělávací systém se stal demokratičtějším a inkluzivnějším. Při této příležitosti bych chtěl ještě jednou vyjádřit své poděkování našemu prezidentovi, který má vedoucí úlohu při demokratizaci vzdělávacího systému v Turecku a odráží citlivost našeho národa na vzdělávací politiku navzdory všem tlakům opatrovnických center.“
Özer prohlásil, že vzdělání se stalo univerzální díky politikám, které přijali ohledně šíření vzdělání v celé společnosti v Turecku, a pokračoval ve svých slovech takto:
„Ke skutečnému rozšíření vzdělání do všech segmentů veřejnosti v Turecku došlo hlavně v posledních 20 letech. Investice realizované s masifikací do školství nebyly soustředěny pouze do jednoho regionu Turecka, ale byly realizovány tak, aby pokryly všechny regiony. Zvláště je třeba zdůraznit, že segmentem, který nejvíce těží z masifikační fáze ve vzdělávání, je relativně více znevýhodněný segment společnosti z hlediska socioekonomického statusu. Navíc, mám-li podtrhnout následující bod, nedošlo s masifikací ke snížení kvality vzdělávání, jak se tvrdí. Významné mezinárodní výzkumy v oblasti vzdělávání jako PISA a TIMSS ukazují, že úspěšnost našeho vzdělávacího systému neustále roste. V dnešní době mají naše děti a mládež v každém koutě naší země možnost přístupu ke všem úrovním vzdělání, od předškolního až po vysokoškolské. Zatímco v roce 2000 byla míra školní docházky ve vysokoškolském vzdělávání kolem 14 procent, dnes dosáhla 44 procent.
Özer zdůraznil, že hlavním tématem 20. Národní rady pro vzdělávání bylo „Rovné příležitosti ve vzdělávání“, řekl:
„Naší povinností je zajistit, aby každé z našich dětí mělo stejný a spravedlivý prospěch ze vzdělávacích příležitostí, aby mohly realizovat svůj vlastní potenciál a stát se produktivním jedincem. Musíme zajistit rovnost příležitostí ve vzdělávání tak silně, aby sociální, ekonomické a kulturní rozdíly našich dětí byly mimo školu; neovlivňují přímo jejich vzdělávací proces a budoucnost. Rovnost příležitostí ve vzdělávání musíme zajistit tak silně, aby socioekonomické zázemí jejich rodin nezpůsobovalo nespravedlnost ve vzdělávacím procesu našich dětí. Zatímco jsme směřovali k tomuto cíli, chtěli jsme do našeho rozhodovacího procesu zahrnout společný názor a společný horizont Turecka. Za tímto účelem jsme určili hlavní téma 20. Národní rady pro vzdělávání „Rovné příležitosti ve vzdělávání“.
Özer uvedl, že jejich cílem je zvýšit kvalitu vzdělání a zajistit, aby každé dítě mělo přístup ke kvalitnímu vzdělání, po výrazném zlepšení ve vzdělávání a obrovských investicích do infrastruktury, řekl Özer:
„Je pro nás ještě důležitější získat názory našich zainteresovaných stran na problém, o kterém celý svět diskutoval a podnikl důležité kroky, jako je rovnost příležitostí ve vzdělávání, zejména během tohoto epidemického procesu, který zažíváme. V globálním konkurenčním prostředí existuje velký závod mezi zeměmi. Země si nekonkurují pouze ekonomicky, jsou také v neustálé konkurenci z hlediska vzdělávacích systémů. Téměř každá země vynakládá velké úsilí na zlepšení vzdělávacího systému a přiděluje obrovské rozpočty. Hlavním důvodem je, že investice do vzdělání jsou do budoucna nejdůležitější investicí do rozvoje země po všech stránkách. Výzkum ukazuje, že odborné a technické vzdělávání má strategický význam jak při poskytování dovedností potřebných na trhu práce, tak při snižování nezaměstnanosti mládeže. Naší prioritou je v této souvislosti dále zkvalitňovat odborné a technické vzdělávání, které bylo vyčerpáno nespravedlností aplikace koeficientů, která vstoupila v platnost v roce 1999 a platí již více než 10 let, a zajistit Výrobní cyklus a cyklus zaměstnanosti silnější. V tomto kontextu vnímáme odborné a technické vzdělávání jako strategickou otázku pro budoucnost Turecka a chceme, aby se o něm na radě diskutovalo komplexně.“
S důrazem na to, že nejdůležitějším faktorem ve výzkumu, který zvýší kvalitu vzdělávání, jsou učitelé, Özer řekl, že třetí agendou, kterou chtějí projednat a rozvinout na radě, je „Profesionální rozvoj učitelů“ a poznamenal, že každá investice, která má být vytvořené v učitelích by přímo ovlivnilo úspěch vzdělávacího systému.
Ministr Özer vyjádřil své velké potěšení nad tím, že zákon o učitelském povolání, o kterém prezident Erdoğan oznámil dobrou zprávu 24. listopadu, na Den učitelů, předložen parlamentu, a popřál, aby rada byla přínosem pro celou vzdělávací komunitu a naši země.
Zasedání zastupitelstva, které potrvá do 3. prosince, se bude konat po slavnostním zahájení v první den zastupitelstva. Poslední den zastupitelstva, které bude druhým dnem pokračovat v práci zvláštní komise, budou zprávy zvláštní komise předloženy valné hromadě a bude se hlasovat o doporučeních.
Buďte první kdo napíše komentář