Šanghajské astronomické muzeum, největší planetárium na světě, otevřelo své brány. Muzeum, umístěné na ploše 58 600 metrů čtverečních, se nachází ve speciální oblasti Šanghajské pilotní zóny volného obchodu Lingang.
Při pohledu shora vypadá hlavní budova muzea jako mísa naplněná astronomickými prvky. Světlo proudící z kruhového světlíku se shromažďuje v jednom bodě na zemi, což ukazuje čas podle stavu slunečního světla, jako sluneční hodiny.
Věže Xihe a Wangshu, pojmenované podle symbolů slunce a měsíce v čínské mytologii, vypadají jako měsíce hlavní budovy. Návštěvníci mohou pozorovat slunce pomocí speciálního dalekohledu u Xihe Tower. Díky dalekohledu lze vidět exploze a sluneční skvrny na slunci ve vysokém rozlišení. V noci je možné pozorovat Měsíc, planety a další nebeská tělesa pomocí dvojitého ohniska, jednoho metru dalekohledu umístěného ve věži Wangshu.
120 děl vystavených v muzeu
Otevření Šanghajského astronomického muzea je považováno za milník v úsilí o rozvoj vědy. Při procházce po hlavní budově se návštěvníci mohou dozvědět o vesmíru procházením tří tematických výstav: Země, Vesmír a Oděsa. Další oblasti se zaměřily na historii čínské astronomie, průzkum Marsu a popularizaci vědy u dětí.
Pokročilý systém laserového výkonu, sférický projekční systém s rozlišením 8K a stolní systém jsou instalovány v klenuté budově vedle hlavní budovy. Díky těmto systémům mohou návštěvníci najít příležitost dozvědět se o nejnovějším vývoji v astronomii sledováním různých představení.
Muzeum zobrazuje 70 artefaktů, včetně asi 120 meteoritů z Měsíce, Marsu a Vesty, stejně jako díla Isaaca Newtona, Galileo Galileiho a Johannesa Keplera. Polovina z dalších 300 exponátů v muzeu jsou interaktivní exponáty. Vizualizace dat, rozšířená realita, virtuální realita a biometrické technologie umožňují návštěvníkům získat astronomické a vědecké znalosti prostřednictvím interakce.
Ye Shuhua, člen Čínské akademie věd a astronom, který pracoval na založení muzea téměř 10 let, řekl: „Čína dosáhla v 21. století mimořádně úspěšných objevů v hlubokém vesmíru.“ Podle Ye je vybudování planetária nesmírně důležité pro popularizaci astronomie a podporu vzdělávání mladých lidí v této oblasti.
Na druhou stranu sci-fi a astronomie přitahují v Číně stále více lidí. Celková hodnota čínského sci-fi průmyslu v roce 2019 vzrostla ve srovnání s rokem 2018 o 44,3 procenta a dosáhla 65,87 miliardy juanů (10,17 miliardy dolarů). Pokladny domácích sci-fi filmů se oproti roku 2018 rovněž zdvojnásobily. Thomas Kraupe, ředitel planetária Hamburd a bývalý prezident Mezinárodní společnosti planetárií, provedl o muzeu následující hodnocení: Měl jsem tu čest být zapojen do raných fází muzejního projektu a doufám, že muzeum bude inspirovat další generace vyprávěním příběhů o nás a o vesmíru.
Zdroj: China International Radio
Buďte první kdo napíše komentář