Míra screeningu rakoviny se během pandemického období snížila o 50 procent

Rakovina, která je nejdůležitějším onemocněním našeho věku, nastává, když jedna nebo několik buněk patřících k jedné z tkání v těle vykazuje změnu mimo jejich normální vlastnosti a jejich nekontrolovanou proliferaci. Včasná diagnóza je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících úspěch léčby rakoviny.

Screening rakoviny je nejdůležitější součástí včasné diagnostiky. Pandemie Covid-2019, která vstoupila do našich životů v roce 19, však negativně ovlivnila pravidelný screening rakoviny stejně jako mnoho jiných věcí. Lidé začali odkládat zdravotní prohlídky kvůli strachu z virů.

Od Yeni Yüzyıl University Onkologické oddělení nemocnice Gaziosmanpaşa, Doc. Dr. Hamza Uğur Bozbey podal informace o „snížení počtu screeningů rakoviny během procesu pandemie“. Exp. Dr. Hamza Uğur Bozbey zdůraznil, že míra screeningu rakoviny se u nás snížila o 80%, a uvedl, že míra ukončení léčby se zdvojnásobila.

Screening rakoviny poskytuje včasnou diagnózu rakoviny

Detekce rakoviny v raném období díky screeningu přirozeně ovlivňuje léčbu (chemoterapii, radioterapii, chirurgický zákrok), dobu léčby, kvalitu života pacienta a délku života. Situace je však odlišná, pokud jsou uloveny v pokročilém stadiu (metastatické). Pokud je pacientovi diagnostikována rakovina tlustého střeva v 1. stupni, má pacient 90% šanci na přežití. Pokud však stejný pacient není diagnostikován až do 4. fáze, míra pětiletého přežití klesá na 5%. Proto je fáze v době diagnózy opravdu důležitá.

Pandemie COVID 2019, která se od roku 19 vyskytuje na celém světě a v naší zemi, by neměla bránit screeningu rakoviny. Screening proti rakovině, který se doporučuje podle věku a rizikového obsahu jednotlivců, by neměl být narušen. Ačkoli se zdá, že telezdraví funguje trochu, je třeba dokončit mamografii, kolonoskopii, laboratorní testy a fyzikální vyšetření, které se používají k včasné diagnostice, zejména při screeningu rakoviny. Z tohoto důvodu doporučujeme, aby se pacienti přihlásili do nemocnic za účelem získání zdravotní péče. Je důležité, aby nemocnice a další zdravotní střediska byly organizovány v souladu s postupy Covid-19 pro bezpečné používání fyzické oblasti, kde se vyšetření provádějí.

Míra screeningu se během pandemického období snížila o 50%

Studie provedená v USA ukázala, že screeningové testy na rakovinu a postupy biopsie byly v nemocnicích během sedmitýdenního pandemického období mezi lednem a únorem 2020 výrazně omezeny. Ve studii prováděné s téměř 7 300.000 pacienty byly nové kódy diagnózy ICD-1 prsu, kolorektálního (tlustého střeva), plic, slinivky břišní, žaludku a jícnu (jícnu) skenovány každý týden mezi 2018. lednem 18 a 2020. dubnem 10. Byl stanoven průměrný týdenní počet diagnóz pro každou rakovinu. Poté tato čísla porovnali s průměrným týdenním počtem během prvních 7 týdnů pandemie. 7.2% pacientů zařazených do studie bylo v pandemickém období Covid-19. U všech 6 druhů rakoviny se počet týdenních diagnóz snížil během pandemického období o téměř 50% ve srovnání s výchozím obdobím. Největší snížení následné registrace nebo diagnózy bylo zaznamenáno u případů rakoviny prsu s 51,8%.

Podobná situace byla i v jiných zemích mimo Ameriku. Během restrikčního období Covid-19 bylo u následného podezření na rakovinu pozorováno 40% snížení týdenní frekvence v Nizozemsku a 75% snížení ve Velké Británii.

Podobná situace byla iu nás. Míra screeningu rakoviny se snížila o téměř 80%. Míra výběru se zdvojnásobila. Míra odesílání symptomatických pacientů do nemocnice se snížila o téměř 70%.

V prvních měsících pandemie se však lékařské organizace po celém světě dohodly, že rutinní screeningy na chvíli odloží. Předpokládalo se, že by nebylo na škodu, kdyby byly návštěvy, které se mají uskutečnit v březnu až dubnu, odloženy o jeden nebo dva měsíce. Jinými slovy se předpokládalo, že zpoždění kolonoskopie, které se doporučuje provádět každých 10 let po dobu 3-4 měsíců, nebo mamografie, která se doporučuje provádět každé 2 roky, by nebylo příliš důležité, ale vyšetření pacientů se stížnostmi by nemělo být odloženo . Bylo nepředvídatelné, kdy pandemie skončí. Navzdory tomu se dokonce u symptomatických pacientů zpozdila diagnóza. Jelikož není známo, kdy pandemie skončí, lékařská komunita nyní souhlasí s tím, že vyšetření a skenování budou prováděny včas.

Očkování COVID u pacientů s rakovinou

Protože mezi použitými vakcínami COVID není žádná vakcína proti živému viru, jako je klasická vakcína s inaktivovaným virem (SINOVAC), vakcína mRNA (BIONTECH), lze ji bezpečně aplikovat na pacienty s rakovinou. Účinnost může být nízká, zejména u pacientů léčených aktivní chemoterapií. Vzhledem k tomu, že podání kterékoli z těchto vakcín sníží riziko infekce COVID u pacientů s rakovinou, doporučuje se nechat si některou z vakcín COVID schválit ministerstvem zdravotnictví.

Během pandemického období, pokud pacient potřebuje zahájit chemoterapii bez čekání, nebo pokud pacient dostává chemoterapii, lze vakcíny COVID-19 podávat těsně před zahájením chemoterapie nebo mezi chemoterapií. Ideálním časem pro pacienty, u nichž je plánováno očkování v tomto procesu, jsou dny, kdy je účinek léčby rakoviny na maximální krevní stůl (nejnižší úroveň hodnot neutrofilů) nejvzdálenější a je nutné počkat přibližně 10 dní, resp. nejdříve z chemoterapie. Možnost, že očekávaný přínos vakcíny bude nízký, by neměla být vyloučena, pokud je vakcína podávána pacientovi během chemoterapie. Odpověď na vakcínu může být velmi omezená u pacientů léčených kortizonem a / nebo anti-B buněčnými protilátkami (příklad: Rituximab) po dobu delší než 10 dnů v dávce 20 mg / den nebo vyšší, protože pravděpodobnost imunosuprese může být velmi omezená , ale vzhledem k pandemickým podmínkám může být u těchto pacientů stále doporučeno očkování. U pacientů po transplantaci kmenových buněk lze vakcínu podat, jakmile se po transplantaci zlepší krevní obraz pacienta, je však třeba mít na paměti, že očekávaný přínos vakcíny může být nízký.

Vakcína COVID-19 může být podávána pacientům, kteří dostávají cílené lékové terapie, jako jsou monoklonální protilátky nebo inhibitory tyrosinkinázy. Protože nejrizikovější období pro systémové vedlejší účinky vakcíny COVID-19 je v prvních 2-3 dnech po očkování, je věřil, že imunoterapie by se dnes neměla provádět.