Co je nádor ledvin? Příznaky ledvinového nádoru, diagnostika a metody léčby

Přesná příčina nádoru ledvin není známa
Přesná příčina nádoru ledvin není známa

Vývoj nádoru na ledvinách je obvykle pozorován po 40. roce věku. Přesná příčina není známa. Riziko výskytu je vyšší u kuřáků, u těch, kteří jsou dlouhodobě vystaveni působení určitých chemických látek (jako je azbest, kadmium), u obézních, u pacientů s hemodialýzou v důsledku chronického selhání ledvin, u pacientů s vysokým krevním tlakem a některých genetických onemocnění (jako je VHL choroba).

Příznaky, nálezy a diagnostika ledvinového nádoru

Dnes je většina nádorů ledvin detekována náhodně, i když jsou malé a nezpůsobují žádné klinické příznaky. Je to proto, že břišní ultrasonografie nebo tomografie jsou široce používány. Ti, kteří vyrostou a mají příznaky, mohou způsobit bolest v boku, krvácení v moči a vysoký krevní tlak, anémii, úbytek hmotnosti, zhoršení jaterních funkcí způsobené některými látkami uvolněnými z nádorové tkáně v ledvinách.

Pokud existuje podezření na hromadnou lézi v ledvinách, jako je šíření odjinud, nebo není-li pacient schopen operace, nebo jsou-li plánovány nechirurgické způsoby léčby, jako je např. Zmrazení (radiofrekvenční kryoablace), lze provést diferenciální diagnostiku pomocí biopsie. Jinak je zahájena přímá chirurgická léčba bez biopsie.

Léčba nádoru ledvin

U nádorů, které nejsou velké (obvykle 7 cm a méně), lze nádor odstranit bez nutnosti odstranění celé ledviny (parciální-parciální nefrektomie). U velkých hmot nebo v případech, kdy není možné ledvinu zachránit, je odstraněna celá ledvina a okolní tuková tkáň (radikální nefrektomie). Tyto operace lze provádět otevřené, laparoskopicky nebo roboticky asistované laparoskopicky.

Je známo, že odstranění nádorových hmot v ledvinách, pokud je to možné, je prospěšné z hlediska přežití, i když existují známky šíření do dalších částí těla.

V případech, kdy je nádor omezen na tkáň ledvin, postačuje chirurgická léčba a poté se již žádná další léčba nepodává. Pokud dojde k postižení regionálních lymfatických uzlin nebo vzdálenému šíření orgánu, nejdříve se podávají imunomodulační léky (Interleukin 2, Interferon alfa). Ve druhém kroku se používají léky (inhibitory tyrosinkinázy, antiangiogenetika) ke snížení vaskulární struktury a prokrvení nádoru ledviny ak jeho výživě. Chemoterapie může být prospěšná u některých specifických typů nádorů ledvin.

Buďte první kdo napíše komentář

Nechte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*