Básně z hotelu palas

Básně z hotelu železničního paláce: Plodný básník Güntürk Üstün si po své první loňské knize, která zahrnovala hlavně jeho básně na námořních linkách, vybral jako předmět železnice a vydal druhou knihu POURS FROM DEMİRYOLU PALAS HOTEL, která se skládá výhradně z jeho básní o železnici.
O železnicích, které se den ode dne stávají čím dál důležitějšími a vytvářejí graf rychlého vývoje v naší zemi, stejně jako na celém světě, Güntürk Üstün, s podporou vlastních zkušeností a bohatého světa snů od dětství vytvořil o něm dobrodružnou báseň. Toto je práce, o které si myslíme, že milovníci železnice i milovníci poezie nemohou zůstat lhostejní. “

Güntürk Üstün se narodila v Ankaře v roce 1962. Vystudoval lékařskou fakultu Ege v roce 1988 jako lékař v İzmiru, kde dokončil základní vzdělání. Když se rozhodl pracovat ve farmaceutickém průmyslu, v prvních měsících roku 1994 se usadil v Istanbulu. Od té doby pracuje jako lékařský manažer v tureckém farmaceutickém sektoru. V letech 1969 až 1985 se zabýval poezií jako mnoho jeho vrstevníků. Když se mu však nepodařilo publikovat jeho spisy v jiném literárním časopise než v dětských a mládežnických školních novinách a časopisech, přestal v létě roku 1985 s trochou zášti poezii psát. Na jaře roku 2006 se vrátil k poezii a tentokrát udělal určitý definitivní obrat. Stále intenzivně píše poezii. Jeho básně byly publikovány v časopisech I Miss Poetry, Sincan Station, Akatalpa, Lacivert, Eliz Edebiyat a Afrodisyas Sanat. Kromě toho byla do výběru poezie Kırıklar Atlas (2011) zahrnuta každá poéma v dílech Eutanazie / Kniha měsíce (2013), Dawn není barevný (2014) a Násilí ve zdravotních problémech / Kniha měsíce (2014)

Publikované knihy o poezii:

  • Pobřežní a pobřežní básně (červnové publikace 2014 / Benátky)
  • Básně z hotelu Railway Palas (publikace 2015 / Zeus v dubnu)

CESTUJÍCÍ RŮZNÝCH VLAKŮ

Předčasně jsem odešel z domu
Došel jsem k vysílací stanici
Vzal jsem dojíždějící vlak
Smích v uších
Nejsem hvizd píšťalkou.

Nemohu najít místo v letadle
Minul jsem poslední autobus
Nastoupil jsem do vlaku
Kroky v mé mysli
Dlouhá cesta mi nevadila

Šel jsem na tvou poslední adresu.
Dozvěděl jsem se, že jsi změnil město
Nastoupil jsem na rychlostní vlak
Snil jsem mu hlavu na rameni
Nestěžoval jsem si na svou osamělost

Byl jsem před vaší novou adresou
Přestal jsem tě vidět
Vzal jsem vlak do postele
Předpokládal jsem, že jsme se nikdy nerozešli.
Uspal jsem z otupělosti

Nakonec jsem byl zase doma
Jsem rád, že je to svátek
Kdybych mohl nastoupit na nákladní vlak
Mohl jsem s tebou strávit večer?
Vrátil by ses se mnou ráno?

Jsem unavený ze Země
Chtěl jsem jít do podzemí
Vzal jsem vlak metra
Obrázek na mém mobilním telefonu
Nevyděsil jsem se z tunelů života

Příklad: Güntürk Üstün
2007

Buďte první kdo napíše komentář

Nechte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*